středa 9. ledna 2019

Martinus Jaroš 1764

09.10.1764 - 23.11.1834

Snímek zápisu narození:




 Zápis z matriky obce Bošáca dne 14.11.1784. Svatba Martina s dívkou jenž Vám dala příjmení.

Zde na těchto zápisech je jasně poznat, že Vaše příjmení je Jaroš a ne Janoš.

pondělí 7. ledna 2019

Jánoš Jaroš-Čaňo 1844

Narozen 25.06.1844 na kopanicích u Slovenské obce Bošáca.
Ta leží nedaleko Nového Mesta nad Váhom a dříve sahala až ke hranicím s Moravou.


S příjmením v tomto rodu mám problémy, to se musím přiznat. Sestavil jsem "kostru" mužské linie, ale nesedělo mi to, nedávalo to "sto pro" smysl. Na vině nebyl pouze rukopis matrikáře, ale hlavně podobnost příjmení v Bošáci. Jaroš,Juriš, Janoš mi splývala do stejného a k tomu Janušík, Janega, Jašo, Jansto, Jurák. Až po konzultaci s kolegy jsem se ustálil na formě Jaroš. Tím mi zmizeli tři poslední generace, právě ty co mi vůbec "neseděli". Proto zatím končím u dědečka tohoto muže. Nemohu najít svatbu Georga Jaroše s manželkou Dorotou. Pátrání o to složitější, že Georg a Dorota jsou v matrice velice častá kombinace.
Problémem je i to, že zápis neudává rodiče či číslo domu. Pouhé jméno a příjmení je značně nedostačující na přesné určení o koho jde.

Takto se Čaňo dostal na Moravu:
Zápis ze dne 31.8.1868 v matrice obce  Březová pod Lopeníkem jenž leží na samém konci Bošácké doliny, ale již na území Moravy. Matka se vlastně jmenovala Záhorová, Polák je přezdívka.



Jano si vzal vdovu po mlynáři z tohoto mlýna, jen několik set metrů od Slovenských hranic.
Zde je spleteno příjmení ženicha, jde o Jaroše a matka byla rozená Záhorová.

Když se roku 1781 narodil nevěstin otec, Martin Šimek, byl čtrnáctým chlapcem toho roku a představte 9. Martin a z toho druhý Šimek.




Pohled do údolí Březové pod Lopeníkem z Trojáku.

Jan Čaňo 1870

Narodil se na mlýně v Březové pod Lopeníkem 18.09.1870.


Jan Čaňo 1906

Narozen na lokalitě Volenov nedaleko Nivnice jenž ale patří pod Suchou Loz. Za manželku si bere Mariannu Handlovou z mlynářského rodu  Padělského mlýna u Dolního Němčí. její otec Jan Handl byl již třetí generací žijící v tomto kraji. Jako první sem přišel Václav Handle s manželkou Mariannou rozenou Hájkovou. Ta má při jednom matričním záznamu zapsáno že pochází z Poříčí u Brna. Co to přesně je nevím. Našel jsem ženu téhož jména narozenou v roce 1811 v Říčkách u Domašova, snad by to mohlo být ono. Odkud byl Václav to nelze zjistit. Snad jeho vazba na Brno či okolí přivedla manžele Čaňovi do Blučiny. I zde byli Handli třeba v Židlochovicích a Moutnicích.

Jeho syn Tomáš si bere v Blučině za manželku Marii Jedličkovu. Ta má ve svém rodokmenu kořeny až v Telnici kde je v Lánovém rejstříku r.1657 uveden Jan Mrkvica jako dvojláník. Na tak velkého hospodáře jsem narazil poprvé. Ta rozloha je v přepočtu asi 30 ha.


Proč?

Proto aby jste věděli co jste zač

Prozatím zde nic není, ale budu na tom pracovat denně a stále doplňovat.

Lízal Vít

Sixt von Ottersdorf 1500

1500 Rakovník -1583 Praha Ne každému je dopřáno mít v rodokmenu takhle znějící jméno předka. Tohoto mají lidé v Nosislavi a okolí. ...