16.9.1809
V Bošáckém kostele si Josef bere sousedku z kopanic nad Bošácí, Catarínu Záhorovu a ne Polákovu jak později uvádí matrikář v Březové pod Lopeníkem.
Věnoval jsem spoustu času abych prokázal, že mám pravdu, ale stejně to není jisté. Na vině je spousta stejných jmen a příjmení v matrice Bošáce. Z toho důvodu se používali přezdívky a ty byly tak používané až ani úřední osoby podlehli iluzi příjmení jímž osoba získala pro rozlišení z početného rodu.
Tato svatba (hore) mezi lidmi na kopanicích byla vedena jako svatba Josef Čaňo a Catarína Poláková. Ženich má příjmení po matce a nevěsta po dědečkovi.
Zde je prokazatelně zapsáno (dole), že Záhorům se říkalo Poláci. Poláci opravdu v oblasti žili v Haluzicích a Mělčicích.
V Bošáckém kostele si Josef bere sousedku z kopanic nad Bošácí, Catarínu Záhorovu a ne Polákovu jak později uvádí matrikář v Březové pod Lopeníkem.
Tato svatba (hore) mezi lidmi na kopanicích byla vedena jako svatba Josef Čaňo a Catarína Poláková. Ženich má příjmení po matce a nevěsta po dědečkovi.
Zde je prokazatelně zapsáno (dole), že Záhorům se říkalo Poláci. Poláci opravdu v oblasti žili v Haluzicích a Mělčicích.
Důkaz že Čaňo je Jaroš:
Dle mne je zápis narození Jánoš Čaňo dne 25.6.1844 pouze zmatek matrikáře. Manželství takových dvou osob v tom čase neexistovalo
Zápis svatby Josefa Jaroše s Caty Záhora ze dne 31.10.1830 je vyveden výše a zde je o 3 roky starší zápis svatby Caty Polák:
A stejně u toho narození je napsáno jméno matky Karolin.
Můj názor je že matrikář prostě místo úředního Záhora, napsal to co běžně používal - Polák.
Při zápisu svatby Jánoše v Březové ještě přišlo na záměnu N za správné R uprostřed ženichova příjmení. Je to hodně náhod, ale jiné vysvětlení nemám. Sám jsem dlouho používal také příjmení s N.
Žádné komentáře:
Okomentovat