Zobrazují se příspěvky se štítkem19. století. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem19. století. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 10. února 2019

Z Nosislavi

Poslední generace Čaňů má jednu z matek z Nosislavi. Má pro tu obec netypické příjmení Keldus, ale pochází z rodů Sixta, Měřínský, Mahovský a Solnička. Jsme v Nosislavi a tak je třeba uvést, že jde o katolíky. Zpočátku pátrání je použitelná pouze matrika svateb, narození je až od roku 1816.
Z matčiny strany si František Měřínský, ročník 1873, bere Veroniku Mahovskou, ročník 1892, ve válečném roce 1917 jsouce na dovolené z fronty. Byl již pětačtyřicetiletý vdovec.
Ze stránek obce Nosislav:
K nejmladším z klasicky starých nosislavských rodů náleží Sixtové: v lednu 1761 se k Marianně, dceři Jana Večeři na čp. 29 přiženil mistr Matěj Sixta, rodák z Čech, z Týna nad Labem; odtamtud jest přes Kolín blízko do Křechoře, kde jsou Sixtové doloženi již k roku 1650 jako zakladatelé sixtovského rodu, rozšířeného daleko po celém okolí. - Žily v Nosislavi ještě i jiné rody, ale ty již namnoze vymřely nebo časem přesídlily jinam, třebas i do Ameriky. Mnohé rody, které žijí v Nosislavi

Josef Sixta, pololáník si bere Annu Solničkovu, také z velkého selského rodu. Její rodiče František Solnička a Marie Troppertová byli posledním Velkoněmčickým párem uzavírající manželství v 19. století.
http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/279/?strana=99                vlevo dole

čtvrtek 31. ledna 2019

Josephus Jaroš-Čaňo 1809

16.9.1809

V Bošáckém kostele si Josef bere sousedku z kopanic nad Bošácí, Catarínu Záhorovu a ne Polákovu jak později uvádí matrikář v Březové pod Lopeníkem.


Věnoval jsem spoustu času abych prokázal, že mám pravdu, ale stejně to není jisté. Na vině je spousta stejných jmen a příjmení v matrice Bošáce. Z toho důvodu se používali přezdívky a ty byly tak používané až ani úřední osoby podlehli iluzi příjmení jímž osoba získala pro rozlišení z početného rodu.
Tato svatba (hore) mezi lidmi na kopanicích byla vedena jako svatba Josef Čaňo a Catarína Poláková.  Ženich má příjmení po matce a nevěsta po dědečkovi.
Zde je prokazatelně zapsáno (dole), že Záhorům se říkalo Poláci. Poláci opravdu v oblasti žili v Haluzicích a Mělčicích.

Důkaz že Čaňo je Jaroš:


Dle mne je zápis narození Jánoš Čaňo dne 25.6.1844 pouze zmatek matrikáře. Manželství takových dvou osob v tom čase neexistovalo

 Zápis svatby Josefa Jaroše s Caty Záhora ze dne 31.10.1830 je vyveden výše a zde je o 3 roky starší zápis svatby Caty Polák:

A stejně u toho narození je napsáno jméno matky Karolin. 
Můj názor je že matrikář prostě místo úředního Záhora, napsal to co běžně používal - Polák.

Při zápisu svatby Jánoše v Březové ještě přišlo na záměnu  N za správné R uprostřed ženichova příjmení. Je to hodně náhod, ale jiné vysvětlení nemám. Sám jsem dlouho používal také příjmení s N. 


Sixt von Ottersdorf 1500

1500 Rakovník -1583 Praha Ne každému je dopřáno mít v rodokmenu takhle znějící jméno předka. Tohoto mají lidé v Nosislavi a okolí. ...