Narozen 25.06.1844 na kopanicích u Slovenské obce Bošáca.
Ta leží nedaleko Nového Mesta nad Váhom a dříve sahala až ke hranicím s Moravou.
S příjmením v tomto rodu mám problémy, to se musím přiznat. Sestavil jsem "kostru" mužské linie, ale nesedělo mi to, nedávalo to "sto pro" smysl. Na vině nebyl pouze rukopis matrikáře, ale hlavně podobnost příjmení v Bošáci. Jaroš,Juriš, Janoš mi splývala do stejného a k tomu Janušík, Janega, Jašo, Jansto, Jurák. Až po konzultaci s kolegy jsem se ustálil na formě Jaroš. Tím mi zmizeli tři poslední generace, právě ty co mi vůbec "neseděli". Proto zatím končím u dědečka tohoto muže. Nemohu najít svatbu Georga Jaroše s manželkou Dorotou. Pátrání o to složitější, že Georg a Dorota jsou v matrice velice častá kombinace.
Problémem je i to, že zápis neudává rodiče či číslo domu. Pouhé jméno a příjmení je značně nedostačující na přesné určení o koho jde.
Takto se Čaňo dostal na Moravu:
Pohled do údolí Březové pod Lopeníkem z Trojáku.
Ta leží nedaleko Nového Mesta nad Váhom a dříve sahala až ke hranicím s Moravou.
S příjmením v tomto rodu mám problémy, to se musím přiznat. Sestavil jsem "kostru" mužské linie, ale nesedělo mi to, nedávalo to "sto pro" smysl. Na vině nebyl pouze rukopis matrikáře, ale hlavně podobnost příjmení v Bošáci. Jaroš,Juriš, Janoš mi splývala do stejného a k tomu Janušík, Janega, Jašo, Jansto, Jurák. Až po konzultaci s kolegy jsem se ustálil na formě Jaroš. Tím mi zmizeli tři poslední generace, právě ty co mi vůbec "neseděli". Proto zatím končím u dědečka tohoto muže. Nemohu najít svatbu Georga Jaroše s manželkou Dorotou. Pátrání o to složitější, že Georg a Dorota jsou v matrice velice častá kombinace.
Problémem je i to, že zápis neudává rodiče či číslo domu. Pouhé jméno a příjmení je značně nedostačující na přesné určení o koho jde.
Takto se Čaňo dostal na Moravu:
Zápis ze dne 31.8.1868 v matrice obce Březová pod Lopeníkem jenž leží na samém konci Bošácké doliny, ale již na území Moravy. Matka se vlastně jmenovala Záhorová, Polák je přezdívka.
Jano si vzal vdovu po mlynáři z tohoto mlýna, jen několik set metrů od Slovenských hranic.
Zde je spleteno příjmení ženicha, jde o Jaroše a matka byla rozená Záhorová.
Když se roku 1781 narodil nevěstin otec, Martin Šimek, byl čtrnáctým chlapcem toho roku a představte 9. Martin a z toho druhý Šimek.
Pohled do údolí Březové pod Lopeníkem z Trojáku.
Žádné komentáře:
Okomentovat