čtvrtek 31. ledna 2019

Josephus Jaroš-Čaňo 1809

16.9.1809

V Bošáckém kostele si Josef bere sousedku z kopanic nad Bošácí, Catarínu Záhorovu a ne Polákovu jak později uvádí matrikář v Březové pod Lopeníkem.


Věnoval jsem spoustu času abych prokázal, že mám pravdu, ale stejně to není jisté. Na vině je spousta stejných jmen a příjmení v matrice Bošáce. Z toho důvodu se používali přezdívky a ty byly tak používané až ani úřední osoby podlehli iluzi příjmení jímž osoba získala pro rozlišení z početného rodu.
Tato svatba (hore) mezi lidmi na kopanicích byla vedena jako svatba Josef Čaňo a Catarína Poláková.  Ženich má příjmení po matce a nevěsta po dědečkovi.
Zde je prokazatelně zapsáno (dole), že Záhorům se říkalo Poláci. Poláci opravdu v oblasti žili v Haluzicích a Mělčicích.

Důkaz že Čaňo je Jaroš:


Dle mne je zápis narození Jánoš Čaňo dne 25.6.1844 pouze zmatek matrikáře. Manželství takových dvou osob v tom čase neexistovalo

 Zápis svatby Josefa Jaroše s Caty Záhora ze dne 31.10.1830 je vyveden výše a zde je o 3 roky starší zápis svatby Caty Polák:

A stejně u toho narození je napsáno jméno matky Karolin. 
Můj názor je že matrikář prostě místo úředního Záhora, napsal to co běžně používal - Polák.

Při zápisu svatby Jánoše v Březové ještě přišlo na záměnu  N za správné R uprostřed ženichova příjmení. Je to hodně náhod, ale jiné vysvětlení nemám. Sám jsem dlouho používal také příjmení s N. 


neděle 13. ledna 2019

Martin Jaroš 1660

1640- 1702

O existenci tohoto muže svědčí zápis svatby jeho syna ze dne 15.1. roku 1702.

https://www.familysearch.org/ark:/61903/3:1:9Q97-Y39Z-MLR?i=13&wc=9P38-GPV%3A107654301%2C110752301%2C110787101%2C142054901&cc=1554443

Ženich Joannes se narodil okolo roku 1664 a tudíž jeho otec Martin se zase musel narodit před rokem 1640. To je takřka jisté.

Zde ukázka jak se dostat ke slovenským matrikám jenž jsou dostupné pouze na těchto amerických stránkách. V těchto krocích:  FamilySearch - Slovakia Church and Synagogue Books, 1592-1935
-   Roman catholic - Nové Mesto nad Váhom - Bošáca







  • Zápis ještě vypovídá, že v čase svatby byl otec Martin Jaroš již po smrti.

    Joannes Jaroš 1664

    1664-7.8.1704

    Uvedený rok je nejpozdější termín narození, pravděpodobnější je, že se narodil dříve. Bohužel matrika narozených začíná rokem 1691 a je velice špatně čitelná.
    Důkazem o jeho existenci je zápis z 15.1.1702 kdy měl svatbu s pannou Catarínou Maškovou, dcerou Georga Maška. O jejich sociálním postavení (zaměstnání) se ze slovenských matrik nic nedozvíme.

    Dnes, 13.1.2019 jsem našel zápis úmrtí.
    Joannes zemřel ve věku 40ti roků 7.8.1704.

    středa 9. ledna 2019

    Georgius Jaroš 1740

    O tomto muži pouze vím, že existoval spolu s manželkou Dorotheou.  Zmiňuje je zápis narození syna Martina a dcery Dorothei. Ještě (pravděpodobně) měli dceru Annu jenž porodila nemanželskou dceru.
    Udávaný rok narození v názvu je pouze odhad kdy se nejpozději mohl narodit vzhledem k narození dětí.
                                                                  Zde je erb obce Bošáca.
    Za jeho života, v roce 1733, byl v Bošáci vystavěn nový kostel Kostel Nanebevzetí Panny Marie.

    Čtyři jeho potomci jenž měli potomky:

    Adámo Jaroš  1740  + Anna Kotlaná a Eva Mihalová  = 4 vnoučata

    Phillip Jaroš 1750 + Eva Krmalá = 1 vnouče

    Anna Jarošová   1 nemanželské vnouče

    Martinus Jaroš   je spolu s Caty Csanyovou pokračovatelem rodu

    Martinus Jaroš 1764

    09.10.1764 - 23.11.1834

    Snímek zápisu narození:




     Zápis z matriky obce Bošáca dne 14.11.1784. Svatba Martina s dívkou jenž Vám dala příjmení.

    Zde na těchto zápisech je jasně poznat, že Vaše příjmení je Jaroš a ne Janoš.

    pondělí 7. ledna 2019

    Jánoš Jaroš-Čaňo 1844

    Narozen 25.06.1844 na kopanicích u Slovenské obce Bošáca.
    Ta leží nedaleko Nového Mesta nad Váhom a dříve sahala až ke hranicím s Moravou.


    S příjmením v tomto rodu mám problémy, to se musím přiznat. Sestavil jsem "kostru" mužské linie, ale nesedělo mi to, nedávalo to "sto pro" smysl. Na vině nebyl pouze rukopis matrikáře, ale hlavně podobnost příjmení v Bošáci. Jaroš,Juriš, Janoš mi splývala do stejného a k tomu Janušík, Janega, Jašo, Jansto, Jurák. Až po konzultaci s kolegy jsem se ustálil na formě Jaroš. Tím mi zmizeli tři poslední generace, právě ty co mi vůbec "neseděli". Proto zatím končím u dědečka tohoto muže. Nemohu najít svatbu Georga Jaroše s manželkou Dorotou. Pátrání o to složitější, že Georg a Dorota jsou v matrice velice častá kombinace.
    Problémem je i to, že zápis neudává rodiče či číslo domu. Pouhé jméno a příjmení je značně nedostačující na přesné určení o koho jde.

    Takto se Čaňo dostal na Moravu:
    Zápis ze dne 31.8.1868 v matrice obce  Březová pod Lopeníkem jenž leží na samém konci Bošácké doliny, ale již na území Moravy. Matka se vlastně jmenovala Záhorová, Polák je přezdívka.



    Jano si vzal vdovu po mlynáři z tohoto mlýna, jen několik set metrů od Slovenských hranic.
    Zde je spleteno příjmení ženicha, jde o Jaroše a matka byla rozená Záhorová.

    Když se roku 1781 narodil nevěstin otec, Martin Šimek, byl čtrnáctým chlapcem toho roku a představte 9. Martin a z toho druhý Šimek.




    Pohled do údolí Březové pod Lopeníkem z Trojáku.

    Jan Čaňo 1870

    Narodil se na mlýně v Březové pod Lopeníkem 18.09.1870.


    Jan Čaňo 1906

    Narozen na lokalitě Volenov nedaleko Nivnice jenž ale patří pod Suchou Loz. Za manželku si bere Mariannu Handlovou z mlynářského rodu  Padělského mlýna u Dolního Němčí. její otec Jan Handl byl již třetí generací žijící v tomto kraji. Jako první sem přišel Václav Handle s manželkou Mariannou rozenou Hájkovou. Ta má při jednom matričním záznamu zapsáno že pochází z Poříčí u Brna. Co to přesně je nevím. Našel jsem ženu téhož jména narozenou v roce 1811 v Říčkách u Domašova, snad by to mohlo být ono. Odkud byl Václav to nelze zjistit. Snad jeho vazba na Brno či okolí přivedla manžele Čaňovi do Blučiny. I zde byli Handli třeba v Židlochovicích a Moutnicích.

    Jeho syn Tomáš si bere v Blučině za manželku Marii Jedličkovu. Ta má ve svém rodokmenu kořeny až v Telnici kde je v Lánovém rejstříku r.1657 uveden Jan Mrkvica jako dvojláník. Na tak velkého hospodáře jsem narazil poprvé. Ta rozloha je v přepočtu asi 30 ha.


    Proč?

    Proto aby jste věděli co jste zač

    Prozatím zde nic není, ale budu na tom pracovat denně a stále doplňovat.

    Lízal Vít

    Sixt von Ottersdorf 1500

    1500 Rakovník -1583 Praha Ne každému je dopřáno mít v rodokmenu takhle znějící jméno předka. Tohoto mají lidé v Nosislavi a okolí. ...