Sixt von Ottersdorf 1500

1500 Rakovník -1583 Praha
Ne každému je dopřáno mít v rodokmenu takhle znějící jméno předka. Tohoto mají lidé v Nosislavi a okolí.

Zajímavé je, že jeho blučinský potomek má až neskutečně podobné rysy obličeje.

Erbem je zlatý štít se dvěma černými křídly. Orlice hore je černá.

Syn tohoto předka jako první kráčel na popraviště českých pánů, ale jako jeden z mála byl omilostněn.

Když jsem začínal tvořit rodokmeny netušil jsem že mohu něco takového najít, a povedlo se!

Vít Lízal 19.2.2019

Sixtové z Kolína

Nejstarším Sixtou v rodokmenu je Mathias jenž by se měl narodit v roce 1735. Kde to je otázkou.
V historii obce je badatelem Kleinem uvedeno že on přišel z Týna nad Labem, jenže ten neexistuje je pouze Týnec a to bude onen Týn. Tam však žádné Sixty nenajdete.
Objevil jsem Sixty vedle v Kolíně a jak uvádí Klein i v Křečhoři. Našel jsem tam úmrtí Václava Sixty, bývalého zámeckého šafáře.

http://ebadatelna.soapraha.cz/d/6701/117

Našel jsem v matrikách osoby jenž by mohly být jeho potomci. Důkazy nejsou. Stěhovali se po Kolínském panství a jeho dětí byli uváděni jako podaní císařští. Nebyly tedy podaní šlechty či církve a stávali se mistry svobodných povolání jako náš Mathias, jenž se stal řezníkem. proto se mohl dostat do Nosislavi.

Mapa Kolína z roku kdy přišel Mathias do Nosislavi:

Křížek uprostřed obrázku je kostel sv. Víta.


Zde představuji Mathiasův rodokmen jenž je pouhou legendou, První Nosislavský Sixta je, pravděpodobně, synem Matěje nebo Pavla .

Nejstarší zápis je že Jiříkovi S. zemřel syn Václav roku 1673 a to se shoduje s narozením Václava S., zámeckého šafáře, jenž u úmrtí udal věk který odpovídá roku narození 1638.
U Matěje a Pavla S. je uveden letopočet narození 1700 jen zcela orientačně, spíše se narodili Václavovi (??) před oním datem.
Jde o zcela "hrubou" kostru poskládanou z náhodných nálezů. Snad naleznu více. Přikládám snímek kostela sv. Víta na pravém břehu Labe v Kolíně, mimo město, kde leží většina Sixtů z legendy.

Zde uvedení Sixtové jsou jediní uvedení v pečlivě vedených indexech místních matrik. Jsou krásně přepsány a čitelné. Dá se z nich usoudit že ten první, Jiřík, přišel sloužit na statek císařského panství v Kolíně. Pozice šafáře je vlastně vedoucí na statku. Šlo o osobu odpovědnou za hospodaření daného statku. Proto se často stěhovali po okolních obcích. 

http://ebadatelna.soapraha.cz/d/6725/89

Je dobré mít dobré kamarády. Jirka Nečas z Křepic mne upozornil na slepotu a zaslal mi tento odkaz na narození Mathiase.

http://ebadatelna.soapraha.cz/d/11740/176

VL

Z Nosislavi

Poslední generace Čaňů má jednu z matek z Nosislavi. Má pro tu obec netypické příjmení Keldus, ale pochází z rodů Sixta, Měřínský, Mahovský a Solnička. Jsme v Nosislavi a tak je třeba uvést, že jde o katolíky. Zpočátku pátrání je použitelná pouze matrika svateb, narození je až od roku 1816.
Z matčiny strany si František Měřínský, ročník 1873, bere Veroniku Mahovskou, ročník 1892, ve válečném roce 1917 jsouce na dovolené z fronty. Byl již pětačtyřicetiletý vdovec.
Ze stránek obce Nosislav:

K nejmladším z klasicky starých nosislavských rodů náleží Sixtové: v lednu 1761 se k Marianně, dceři Jana Večeři na čp. 29 přiženil mistr Matěj Sixta, rodák z Čech, z Týna nad Labem; odtamtud jest přes Kolín blízko do Křechoře, kde jsou Sixtové doloženi již k roku 1650 jako zakladatelé sixtovského rodu, rozšířeného daleko po celém okolí. - Žily v Nosislavi ještě i jiné rody, ale ty již namnoze vymřely nebo časem přesídlily jinam, třebas i do Ameriky. Mnohé rody, které žijí v Nosislavi

Josef Sixta, pololáník si bere Annu Solničkovu, také z velkého selského rodu. Její rodiče František Solnička a Marie Troppertová byli posledním Velkoněmčickým párem uzavírající manželství v 19. století.
http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/279/?strana=99                vlevo dole

Josephus Jaroš-Čaňo 1809

16.9.1809

V Bošáckém kostele si Josef bere sousedku z kopanic nad Bošácí, Catarínu Záhorovu a ne Polákovu jak později uvádí matrikář v Březové pod Lopeníkem.

Věnoval jsem spoustu času abych prokázal, že mám pravdu, ale stejně to není jisté. Na vině je spousta stejných jmen a příjmení v matrice Bošáce. Z toho důvodu se používali přezdívky a ty byly tak používané až ani úřední osoby podlehli iluzi příjmení jímž osoba získala pro rozlišení z početného rodu.
Tato svatba (hore) mezi lidmi na kopanicích byla vedena jako svatba Josef Čaňo a Catarína Poláková.  Ženich má příjmení po matce a nevěsta po dědečkovi.
Zde je prokazatelně zapsáno (dole), že Záhorům se říkalo Poláci. Poláci opravdu v oblasti žili v Haluzicích a Mělčicích.

Důkaz že Čaňo je Jaroš:

Dle mne je zápis narození Jánoš Čaňo dne 25.6.1844 pouze zmatek matrikáře. Manželství takových dvou osob v tom čase neexistovalo

 Zápis svatby Josefa Jaroše s Caty Záhora ze dne 31.10.1830 je vyveden výše a zde je o 3 roky starší zápis svatby Caty Polák:

A stejně u toho narození je napsáno jméno matky Karolin. 

Můj názor je že matrikář prostě místo úředního Záhora, napsal to co běžně používal - Polák.

Při zápisu svatby Jánoše v Březové ještě přišlo na záměnu  N za správné R uprostřed ženichova příjmení. Je to hodně náhod, ale jiné vysvětlení nemám. Sám jsem dlouho používal také příjmení s N. 

Martin Jaroš 1660

1640- 1702

O existenci tohoto muže svědčí zápis svatby jeho syna ze dne 15.1. roku 1702.

https://www.familysearch.org/ark:/61903/3:1:9Q97-Y39Z-MLR?i=13&wc=9P38-GPV%3A107654301%2C110752301%2C110787101%2C142054901&cc=1554443

Ženich Joannes se narodil okolo roku 1664 a tudíž jeho otec Martin se zase musel narodit před rokem 1640. To je takřka jisté.

Zde ukázka jak se dostat ke slovenským matrikám jenž jsou dostupné pouze na těchto amerických stránkách. V těchto krocích:  FamilySearch - Slovakia Church and Synagogue Books, 1592-1935
-   Roman catholic - Nové Mesto nad Váhom - Bošáca

Zápis ještě vypovídá, že v čase svatby byl otec Martin Jaroš již po smrti.

Joannes Jaroš 1664

1664-7.8.1704

Uvedený rok je nejpozdější termín narození, pravděpodobnější je, že se narodil dříve. Bohužel matrika narozených začíná rokem 1691 a je velice špatně čitelná.
Důkazem o jeho existenci je zápis z 15.1.1702 kdy měl svatbu s pannou Catarínou Maškovou, dcerou Georga Maška. O jejich sociálním postavení (zaměstnání) se ze slovenských matrik nic nedozvíme.

Dnes, 13.1.2019 jsem našel zápis úmrtí.
Joannes zemřel ve věku 40ti roků 7.8.1704.

Georgius Jaroš 1740

O tomto muži pouze vím, že existoval spolu s manželkou Dorotheou.  Zmiňuje je zápis narození syna Martina a dcery Dorothei. Ještě (pravděpodobně) měli dceru Annu jenž porodila nemanželskou dceru.
Udávaný rok narození v názvu je pouze odhad kdy se nejpozději mohl narodit vzhledem k narození dětí.

                                                              Zde je erb obce Bošáca.
Za jeho života, v roce 1733, byl v Bošáci vystavěn nový kostel Kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Čtyři jeho potomci jenž měli potomky:

Adámo Jaroš  1740  + Anna Kotlaná a Eva Mihalová  = 4 vnoučata

Phillip Jaroš 1750 + Eva Krmalá = 1 vnouče

Anna Jarošová   1 nemanželské vnouče

Martinus Jaroš   je spolu s Caty Csanyovou pokračovatelem rodu