Sixt von Ottersdorf 1500

1500 Rakovník -1583 Praha
Ne každému je dopřáno mít v rodokmenu takhle znějící jméno předka. Tohoto mají lidé v Nosislavi a okolí.

Zajímavé je, že jeho blučinský potomek má až neskutečně podobné rysy obličeje.

Erbem je zlatý štít se dvěma černými křídly. Orlice hore je černá.

Syn tohoto předka jako první kráčel na popraviště českých pánů, ale jako jeden z mála byl omilostněn.

Když jsem začínal tvořit rodokmeny netušil jsem že mohu něco takového najít, a povedlo se!

Vít Lízal 19.2.2019

Sixtové z Kolína

Nejstarším Sixtou v rodokmenu je Mathias jenž by se měl narodit v roce 1735. Kde to je otázkou.
V historii obce je badatelem Kleinem uvedeno že on přišel z Týna nad Labem, jenže ten neexistuje je pouze Týnec a to bude onen Týn. Tam však žádné Sixty nenajdete.
Objevil jsem Sixty vedle v Kolíně a jak uvádí Klein i v Křečhoři. Našel jsem tam úmrtí Václava Sixty, bývalého zámeckého šafáře.

http://ebadatelna.soapraha.cz/d/6701/117

Našel jsem v matrikách osoby jenž by mohly být jeho potomci. Důkazy nejsou. Stěhovali se po Kolínském panství a jeho dětí byli uváděni jako podaní císařští. Nebyly tedy podaní šlechty či církve a stávali se mistry svobodných povolání jako náš Mathias, jenž se stal řezníkem. proto se mohl dostat do Nosislavi.

Mapa Kolína z roku kdy přišel Mathias do Nosislavi:

Křížek uprostřed obrázku je kostel sv. Víta.


Zde představuji Mathiasův rodokmen jenž je pouhou legendou, První Nosislavský Sixta je, pravděpodobně, synem Matěje nebo Pavla .

Nejstarší zápis je že Jiříkovi S. zemřel syn Václav roku 1673 a to se shoduje s narozením Václava S., zámeckého šafáře, jenž u úmrtí udal věk který odpovídá roku narození 1638.
U Matěje a Pavla S. je uveden letopočet narození 1700 jen zcela orientačně, spíše se narodili Václavovi (??) před oním datem.
Jde o zcela "hrubou" kostru poskládanou z náhodných nálezů. Snad naleznu více. Přikládám snímek kostela sv. Víta na pravém břehu Labe v Kolíně, mimo město, kde leží většina Sixtů z legendy.

Zde uvedení Sixtové jsou jediní uvedení v pečlivě vedených indexech místních matrik. Jsou krásně přepsány a čitelné. Dá se z nich usoudit že ten první, Jiřík, přišel sloužit na statek císařského panství v Kolíně. Pozice šafáře je vlastně vedoucí na statku. Šlo o osobu odpovědnou za hospodaření daného statku. Proto se často stěhovali po okolních obcích. 

http://ebadatelna.soapraha.cz/d/6725/89

Je dobré mít dobré kamarády. Jirka Nečas z Křepic mne upozornil na slepotu a zaslal mi tento odkaz na narození Mathiase.

http://ebadatelna.soapraha.cz/d/11740/176

VL

Z Nosislavi

Poslední generace Čaňů má jednu z matek z Nosislavi. Má pro tu obec netypické příjmení Keldus, ale pochází z rodů Sixta, Měřínský, Mahovský a Solnička. Jsme v Nosislavi a tak je třeba uvést, že jde o katolíky. Zpočátku pátrání je použitelná pouze matrika svateb, narození je až od roku 1816.
Z matčiny strany si František Měřínský, ročník 1873, bere Veroniku Mahovskou, ročník 1892, ve válečném roce 1917 jsouce na dovolené z fronty. Byl již pětačtyřicetiletý vdovec.
Ze stránek obce Nosislav:

K nejmladším z klasicky starých nosislavských rodů náleží Sixtové: v lednu 1761 se k Marianně, dceři Jana Večeři na čp. 29 přiženil mistr Matěj Sixta, rodák z Čech, z Týna nad Labem; odtamtud jest přes Kolín blízko do Křechoře, kde jsou Sixtové doloženi již k roku 1650 jako zakladatelé sixtovského rodu, rozšířeného daleko po celém okolí. - Žily v Nosislavi ještě i jiné rody, ale ty již namnoze vymřely nebo časem přesídlily jinam, třebas i do Ameriky. Mnohé rody, které žijí v Nosislavi

Josef Sixta, pololáník si bere Annu Solničkovu, také z velkého selského rodu. Její rodiče František Solnička a Marie Troppertová byli posledním Velkoněmčickým párem uzavírající manželství v 19. století.
http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/279/?strana=99                vlevo dole